Vizuální prozření
„Výstava Dávida Čerťanského je pro všechny. Pro televizní diváky, kteří místo přepínání kanálů hledají tužkové baterie do ovladače. Pro ty, kdo marně hledají správné emoji. Pro návštěvnictvo kina, když sedí tak blízko plátnu, až neví, kam se podívat dřív. Pro temena hlav, které stíní projekci prezentace. Pro cestující v economy class, kteří sledují blockbustery nejraději na opěrkových obrazovkách. Pro ty, kdo mrkají příliš pomalu. Pro ty, kdo kreslí jedině na žluté a růžové lepicí papírky během telefonování. Pro ty, kdo otevírají a zase zavírají okna. Pro tiktokové uživatele proklikávající recapy filmů, za které nestihli zaplatit dluhy ve videopůjčovně. Pro ty, kdo aspoň někdy fotí očima. A taky pro všechny ostatní, kdo dnes scrollují a swipují světem.“ (uvedení kurátora výstavy Vojtěcha Märca)
Výstava s názvem Dno desktopu se aklimatizovala na formát výlohy Galerie PAF tak, že imituje plochu monitoru s neočekávanými okny. Čerťanského malířská rekognoskace různých perspektiv reflektuje současné vizuálně-informační přehlcení, které neustále dobývá naši pozornost – například krátkými videi nahrávanými na sociální sítě a rámci různých nesouvisejících obsahů propojených jediným kliknutím. Tato přehlcenost digitálním kontentem způsobuje závislost, která je některými psychology považována za příčinu sociální deprivace a redukuje schopnost soustředění. Na druhou stranu jsou videa zdrojem dat a poznání. Pro některé uživatele, zejména generace Z, která od dětství vyrůstala v prostředí chytrých telefonů a internetu, je to hlavní způsob vyhledávání informací. Každým novým dnem je vytvářen nový materiál sdělení a další možnosti toho, co jako uživatelé můžeme konzumovat. Jak poznat, co je podstatné? Výstava zohledňuje, jaké obrazy nás paralyzují a jaké způsoby vidění nás naopak mohou probouzet.
Labyrint perspektiv
Instalace se může rozvíjet jako hra s viděním a vyprávěním. Návštěvník zde nevnímá jen samotné obrazy, ale hlavně způsob, jakým obrazy „fungují“ – jak nás vedou k tomu dívat se, přepínat pozornost a skládat si vlastní příběh. Často zde spatříme postavy, které samy něco sledují – sedí v kině, hledí z okna nebo mimo prostor obrazu. Tím vzniká zvláštní řetězec pohledů: my sledujeme postavu, která sleduje další obraz. Výstava tak upozorňuje nejen na samotné dění, ale hlavně na akt pozorování a na otázku, kdo se vlastně na koho dívá. Celá instalace tak působí jako vizuální labyrint perspektiv. Divák není jen pasivním pozorovatelem, ale stává se součástí hry pohledů, ve které musí sám hledat souvislosti mezi jednotlivými scénami a významy.
O autorovi: Dávid Čerťanský (*1998) absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze roku 2023 v Ateliéru malby IV u Marka Meduny a Petra Duba. Ve své tvorbě prozkoumává limity obrazu. Zajímá se o vizuální iluze, klamy, PiP (Obraz v obraze) a nevšední teatrální perspektivu. Čerťanský experimentuje s vizualitou, narušuje běžné způsoby jejího vnímání a aktivuje diváka do pozice interpreta.